Bříza

V severské a germánské tradici je bříza symbolizována runou Berkanou a spojována s Freyou (Paní lesa) a Frigg. Především je však bříza stromem Velké bohyně, jež dohlíží na přirozenou ženskou cykličnost a mateřství. Jejími barvami jsou bílá (Luna), červená (krev) a černá (Novoluní); stejné barvy, které nalezneme i ve struktuře březové kůry. Kůra břízy má silnou magickou moc a kouzla či přání, jež jsou na ni napsána, mají obzvlášť velkou sílu. Nicméně se nesmí sbírat ze živých stromů, jelikož by to mohlo Paní lesa rozzlobit. Březové dřevo mělo odjakživa funkci ochrany, například v západní Evropě se tradičně dělaly dětské kolébky z březového dřeva na ochranu dětí proti zlým silám. 

V sibiřském a severském šamanismu byl kmen břízy viděn jako vstup do duchovního světa, po kterém mohl šaman za rytmu bubnu sestupovat do podsvětí či šplhat do nebes. Březové dřevo posiluje ženskou, přijímající část člověka; podporuje také schopnost jednat podle svých citů a přijímat city druhých. V dnešním patriarchálně orientovaném světě, zaměřeném na silně rozumové jednání, pomáhá bříza připustit si city jako součást života, rozvíjet svou emoční stránku a naslouchat svému nitru. Bříza nám ukazuje, že i na zdánlivě mrtvé zemi lze vybudovat nový život; je obvykle prvním stromem, který vyrůstá ve zpustošených oblastech. Přináší naději a nový život. Aspekt obnovy se promítá také v tradiční západním zvyku vymetání starého roku březovou metlou (ráno po zimním slunovratu, tedy nejdelší noci), což znamená skutečný začátek nového roku. 

Magická praxe

Bříza je stromem mateřství, proto není divu, že oplývá silnou ochrannou silou. Amulety z březového dřeva jsou štítem proti zakletí, talismany pak podporují těhotenství, porod a chrání matku i dítě. Nosit při sobě kousek břízy nám také dodá energii v nových životních etapách, v čerstvých začátcích a především při regeneraci po obtížných obdobích. Runa spojená s břízou je Berkana, symbol plodnosti a obnovy, jež vyrytý nebo namalovaný na březovém dřevě výrazně posílí tuto vskutku "čerstvou" energii. 

Já osobně propojuji Berkanu s runou Hagalaz, a to z toho důvodu, že Hagalaz je krupobitím, bouří, nucenou pauzou a rozbitím starých struktur... a Berkana zase obnovou, čerstvou břízkou na zelené louce, která vyrostla z vody rozpuštěných krup. Spojením těchto dvou run nechci přivolávat neštěstí, ale naopak mi pomáhají přečkat obtížné časy, udržet si v duši naději a nepřehlédnout zelenající se břízu, která mi ukáže novou cestu. Staré musí zemřít, aby se nové mohlo zrodit. Pokud se tedy nacházíme v temné době, nalaďme se na bělostné dřevo břízy a otevřeme oči dokořán, abychom nepřehlídli nové světlo naděje. 

Na hranici světů: Březovník obecný

Březovník je chorošovitá houba rostoucí téměř výhradně na kmenech a větvích břízy. Od pravěku byl využíván nejen v tradiční medicíně, ale také v magických a šamanských praktikách, kde byl ceněn pro své očistné a ochranné vlastnosti - stejně jako jeho hostitelský strom. Jako houba rostoucí na mrtvém či umírajícím dřevě slouží jako most mezi životem a smrtí, což jej činí vhodným spojencem pro práci s duchy, šamanské cesty a rituály přechodu. Sušené plátky březovníku lze podle tradic sibiřských národů pálit jako očistné vykuřovadlo, které odstraňuje stagnující nebo negativní energie a očišťuje prostor, zatímco malé kousky nošené v amuletu nebo škapulíři chrání svého nositele před zlými duchy a magickými útoky. Kouř z březovníku se také používá při rituálech přípravy před začátkem nové cesty. Houbu lze také umístit pod polštář nebo zavěsit nad postel pro přivolání věštěckých snů a komunikaci s předky, čímž se stává nejen ochráncem, ale i průvodcem na cestě mezi světy. V magickém léčení je březovník považován za houbu přeměny – pomáhá uvolnit staré bolesti a přinést uzdravení. A nakonec jako všechny houby je i březovník vhodnou oltářní obětinou. 

Brdská Jaga našeptává

Bříza je spojena s jarem a jaro je spojeno s očistou, to víme. Ale jakými způsoby lze magickou sílu břízy k očistě využít? Dnes Ti povím o třech způsobech, které ve své chaloupce používám na já. 

Prvním je vykuřování. Stejně jako jiná (netoxická!) dřeva využívaná k očistnému kouři, tak i bříza má své pevné místo na mé poličce vykuřovadel. Ať už přímo na uhlík nebo na sítko nad plamen svíčky můžeme nasypat jakýkoliv kousek tohoto stromu - dřevo, kůru, listy či jehnědy. Samozřejmě se snažíme sbírat již suché nebo odpadlé kousky, a i za ně stromu náležitě poděkujeme. Kouř pak rozháníme vějířem či metličkou, a to ideálně do všech rohů všech místností domu, a nakonec otevřenými okny i s nechtěnou energií ven. 

Jako druhý způsob bych ráda zmínila magickou metličku, jež je v lidovém čarodějnictví velmi dobře známá. Vyrobit si ji můžeme z březového proutí a násady z tvrdšího dřeva (například z jasanu pokud chceme podpořit ochrannou moc košťátka, nebo z dubu pro větší sílu). Touto březovou metlou rozháníme očistné kouře nebo vymetáme negativní energie z domu, a to po směru hodinových ručiček; zavěšená nad vchodovými dveřmi má moc ochrannou, a nakonec při svatebním přechodovém rituálu ji novomanželé přeskakují pro přivolání plodnosti. 

A do třetice si nalijeme šálek čaje... Mladé březové lístky jsou známou součástí jarních očistných kůr, avšak můžeme si je také natrhat do salátů či pomazánek. Stejně jako u sběru jiných bylin i zde platí pravidlo šetrnosti - vezmeme si jen tolik, kolik potřebujeme, požádáme a poděkujeme, jsme jemní a snažíme se stromu uškodit co nejméně. Pokud najdeme na bříze odlupující se kůru, můžeme si kousek vzít domů, nasušit a nalámat do výluhu na snížení horečky. Anebo si na něj nakreslíme ochrannou bindrunu a položíme na oltář. Bříza nám opravdu nabízí mnohé. 

A ještě pár slov k březovníku. Kromě magického využití popsaného výše je také oblíbenou houbou bylinkářek slovanských a skandinávských oblastí. Ač například v sousedním Polsku je sbírán hojně, u nás se již na tento houbový zázrak poněkud pozapomnělo... Březovník posiluje imunitu, má antibakteriální účinky, pomáhá s trávením a působí proti stresu. Používán zevně podporuje čištění a hojení ran. Je tedy opravdu všestranným pomocníkem. Já ho obvykle suším a drtím na prášek, který přidávám do bylinných čajů a odvarů. Pokud si někdy budete chtít sběr a zpracování březovníku vyzkoušet, rozhodně předem doporučuji si vše pořádně nastudovat buď v houbařských knihách nebo na internetu (například na stránkách České mykologické společnosti nebo u Šumavské houbičky), protože i když je březovník opravdu lehce poznatelný, tak bychom nikdy neměli chodit na sběr hub bez předchozího naštudování :-)