Jeřabina

Stejně jako černý bez je i jeřabina posvátným stromem s velkou magickou mocí. Na severu se traduje, že jeřabina zachránila boha Thora před řekou, jež ho málem spláchla do podsvětí, v keltské tradici je strom spojován s bohyní Brigid. Není proto divu, že jeřabinové dřevo účinně chrání před blesky a ohněm, a to jak ve formě osobního amuletu, tak také v domácí magii zavěšením větviček nad okna a dveře. Jeřabina má silnou ochrannou moc před mnoha nebezpečími. Kromě již zmíněných živlů chrání také před negativní energií, nezvanými hosty a zlými duchy. 

Magická praxe

Ze dřeva jeřabiny se tradičně vyráběly magické hůlky, jež měly za úkol přivolávat familiáry, astrální průvodce a učitele, ale také vyvolávat elementály. Stejně tak sloužily k zahnání těchto entit, pokud se v našem životě objevily jako nezvaní hosté. Hůlky se také používají při ohňových rituálech a práci s předky, jelikož je jeřabina průvodcem duší při jejich průchodu branou smrti a má tak kontakt se zásvětím. V tomto ohledu je jí blízký tis, takže kdo se chce věnovat magii předků, ale tisové energie jsou na něj příliš temné a hutné, může sáhnout po lehké a ohnivé jeřabině. 

Jeřabina ve formě amuletu očišťuje duši i mysl od dlení v minulosti, pomáhá při přílišném obrácení do sebe a nespokojeností se sebou samým. Její ohnivý živel nás chrání proti černé magii a zároveň umožňuje proudění jiskřivé energie, která nás rozhýbává k akci. Když nastražíme uši, zaslechneme jeřabinu, jak nám našeptává až do hloubi srdce a nabádá nás, abychom se chopili svého zašmodrchaného klubka červené nitě minulosti, přítomnosti a budoucnosti, rozmotali ho a nechali konečně staré nitě plynout za námi a zaměřili se na čerstvou nit před námi. Není divu, že se kolovrátky vyráběly ze dřeva jeřabiny, přadleny má totiž tento strom extra v lásce. 

Dřevo, sušené listy a nasušené drcené plody lze použít jako vykuřovadlo k navázání kontaktu s Velkou Bohyní, pokud ji žádáme o pomoc či nasměrování. 

Brdská Jaga našeptává

Jeřabinky jsou jedlé a velmi zdravé plody. Jíst se smí ze všech druhů jeřábu, akorát jsou často samy o sobě poměrně trpké. Existují vyšlechtěné druhy sladkoplodé, které mají jeřabinky sladší. Důležité je však plody vždy povařit nebo usušit, jinak mohou dělat neplechu. Hodí se do zavařenin, sirupů a čajových směsí, pokud ale chceš využít ohnivou energii jeřabiny, doporučuji Ti uvařit si likér. Stačí nasbírat tři-čtyři hrsti jeřabinek - vybírej jen ty pěkné, červenooranžové, dej si záležet a přitom si s rozvernou jeřabinou můžeš povídat. Plody pak svař ve vodě - té dej pro začátek zhruba litr, podle toho, jak ti bude vyhovovat síla, s každým pokusem budeš blíž svému ideálu :-) Můžeš přidat koření jako skořici, hřebíček a badyán, já také ráda dávám bio pomeranče i se slupkou. Jeřabinky jsou poměrně tvrdé plody, tak se nediv, že do měkkosti se budou vařit poměrně dlouho. Nevadí, stejně je přes noc nech uležet, druhý den přeceď a výslednou tekutinu znovu lehce prohřej, přidej podle chuti med a oblíbený alkohol. Nejlepší je domácí pálenka, ale můžeš experimentovat, fantazii se meze nekladou. Likér přelij do lahve a ulož do chladnější spížky, kde Ti vydrží klidně několik měsíců až do doby, než budeš provádět ohňový rituál a budeš chtít pocítit teplo jeřabiny.